Dominik Šabata a Martin Konečný jsou mistry Evropy U23
V sobotu 19. září se v německém Kamenzu hrálo mistrovství Evropy do 23 let a Dominik Šabata s Martinem Konečným se stali mistry Evropy! Ve finále porazili Rakousko 2:1. Cesta k titulu vedla přes dvě úvodní porážky ve skupině, po kterých přišly dvě výhry a postup, přes české semifinále a přes finále, ve kterém rozhodující gól padl tři minuty před koncem.
Česká dvojice vyhrála evropský šampionát U23 poprvé po 25 letech. Bronz vybojoval druhý český tým, takže Česko mělo na jednom mistrovství Evropy U23 dvě medaile poprvé v historii.
Pro náš oddíl je to bezkonkurenčně největší úspěch od jeho založení v roce 1992. Dominik s Martinem spolu hrají teprve druhou sezonu, oba při tom zvládají studovat vysokou školu a nezastavilo je ani víc než 140 kilometrů, které musí Martin absolvovat kvůli každému tréninku.
Obsah článku
Skupinová fáze
Do Kamenzu přijelo deset týmů rozdělených do dvou skupin po pěti. Dominik s Martinem jeli jako druhý český tým a ve skupině je čekaly čtyři zápasy. Bylo to jejich první mistrovství Evropy.
Začátek se nepovedl. V prvním zápase Dominik s Martinem prohráli se Švýcarskem 2 poměrem 1:2 a podle vlastních slov si říkali, co budou doma vysvětlovat, jestli se vrátí s desátým místem. Ve druhém zápase přišlo Německo 1, jeden z favoritů turnaje, a další porážka 1:3. Hra už ale vypadala jinak. Vytvářeli tlak a z druhého zápasu si odnesli dobrý pocit, i když body ne.
Po dvou porážkách potřebovali vyhrát oba zbývající zápasy a ještě doufat, že Německo 1 porazí Švýcarsko 2. Německo 2 porazili 4:2 a v posledním zápase skupiny přišla Francie. Kdo prohraje, hraje už jen o umístění. Pomohlo, že proti stejné francouzské dvojici hráli o dva týdny dřív na přátelském turnaji ve Zscherbenu a věděli, jak na ni. Výhra 3:1 znamenala šest bodů, stejně jako mělo Německo 2. O postupu rozhodlo skóre. Šitbořice měly 9:8, Němci 7:9. Do semifinále postoupili z druhého místa.
| Pořadí | Tým | Hráči | Skóre | Body |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Německo 1 | Sullivan Pittner, Lenny Schwarzbauer | 15:3 | 12 |
| 2. | Česko 2 | Martin Konečný, Dominik Šabata | 9:8 | 6 |
| 3. | Německo 2 | Torben Noatnick, Leon Mambk | 7:9 | 6 |
| 4. | Francie | Michel Luther, Romain Doell | 5:9 | 3 |
| 5. | Švýcarsko 2 | Dario Schönenberger, Luca Schönenberger | 5:12 | 3 |
Semifinále proti druhému českému týmu
V semifinále na ně čekal první český tým, David Petr a Michal Musil ze Svitávky. Druhou skupinu vyhráli bez porážky se skóre 26:9 a do Kamenzu jeli jako první nasazená česká dvojice. České derby na mistrovství Evropy vyhráli 4:2 a postoupili do finále. V tu chvíli bylo jasné, že se do Šitbořic veze medaile.
Petr s Musilem pak hráli o bronz s Německem 1. Po základní hrací době bylo 4:4, prodloužení skončilo bez gólu a o medaili rozhodly čtyřmetrové údery 4:3 pro Svitávku. Obě české dvojice tak odjížděly z Kamenzu s medailí.
Finále: gól tři minuty před koncem
Ve finále Dominik s Martinem nastoupili proti Rakousku, dvojici ve složení Max Schallert a Timo Lampert. Rakušané prošli svou skupinou se stejnými deseti body jako Svitávka a v semifinále porazili Německo 1 poměrem 4:2.
První gól finále dal Martin po rohovém úderu. Rakousko vyrovnalo a dlouho to vypadalo na prodloužení. Zhruba tři minuty před koncem dal Dominik gól na 2:1. Sám říká, že se ani neradoval, protože nevěřil, že to tam opravdu padlo. Zbytek zápasu ubránili. Martin bránil přesně, Rakušané se k vyrovnání nedostali a po závěrečném hvizdu byli Dominik s Martinem mistry Evropy.
Celkem kluci v Kamenzu odehráli šest zápasů, čtyři výhry a dvě porážky, se skóre 15:11. Turnaj, který začal dvěma prohrami, skončil zlatem.
Výsledky turnaje
Vyřazovací část:
| Zápas | Dvojice | Výsledek |
|---|---|---|
| 1. semifinále | Česko 1 (Petr, Musil) : Česko 2 (Konečný, Šabata) | 2:4 |
| 2. semifinále | Rakousko (Schallert, Lampert) : Německo 1 (Pittner, Schwarzbauer) | 4:2 |
| O 3. místo | Česko 1 : Německo 1 | 4:4, prodl. 0:0, čtyřmetrové údery 4:3 |
| Finále | Česko 2 (Konečný, Šabata) : Rakousko | 2:1 |
Konečné pořadí:
| Pořadí | Tým | Hráči |
|---|---|---|
| 1. | Česko 2 | Martin Konečný, Dominik Šabata |
| 2. | Rakousko | Max Schallert, Timo Lampert |
| 3. | Česko 1 | David Petr, Michal Musil |
| 4. | Německo 1 | Sullivan Pittner, Lenny Schwarzbauer |
| 5. | Německo 2 | Torben Noatnick, Leon Mambk |
| 6. | Německo 3 | Christian Kropat, Raphael Seidel |
| 7. | Slovensko | Martin Kobes, Jan Holar |
| 8. | Francie | Michel Luther, Romain Doell |
| 9. | Švýcarsko 1 | Julian Manser, Mikka Roth |
| 10. | Švýcarsko 2 | Dario Schönenberger, Luca Schönenberger |
Kompletní výsledky včetně první skupiny najdete na výsledkové stránce turnaje.
Sestřih všech gólů
Z livestreamu vznikl osmiminutový sestřih všech gólů ze šesti zápasů Dominika s Martinem, od porážky se Švýcarskem 2 až po finále s Rakouskem.
Vyjádření hráčů a trenéra
Dominika vede Karel Berger od žákovských kategorií. Spolu zažili několik finále mistrovství republiky, ze kterých Dominik odjížděl s druhým místem. Domácí titul mu pořád chybí, ten evropský už ne.
Karel Berger k titulu říká: „Klukům se podařila úžasná věc. Oba poctivě makali a je to naprosto zasloužené za dřinu, kterou za poslední roky odvedli.“
Rozhovor s Martinem a Dominikem vznikl v neděli 20. září, den po finále.
Jak vypadala vaše příprava před mistrovstvím Evropy a s jakým očekáváním jste do Kamenzu odjížděli?
Martin: Bylo to naše první mistrovství Evropy, takže jsme neměli velká očekávání. Chtěli jsme podat co nejlepší výkon, ale žádné vysněné umístění jsme neměli. Příprava byla intenzivní a celoroční, bez letní přestávky. Poslední týdny už toho bylo hodně. Dvakrát týdně jsme trénovali s naším extraligovým týmem, objížděli jsme přátelské turnaje a měli jsme navíc v týdnu třetí společný individuální trénink. Já jsem k tomu chodil třikrát týdně na CrossFit.
Po dvou úvodních porážkách jste byli blízko vyřazení. Co jste v tu chvíli cítili a co jste si řekli?
Martin: Po prvním zápase jsme si mysleli, že to bude katastrofa. Říkali jsme si, co budeme doma vysvětlovat, jestli se vrátíme s desátým místem. Ve druhém zápase jsme sice prohráli, ale Německo 1 jsme považovali za jednoho z favoritů turnaje. Vytvářeli jsme tlak a celá naše hra vypadala mnohem lépe než v prvním utkání, kdy jsme byli stažení. Z druhého zápasu jsme proto měli dobrý pocit.
Dominik: Důležitý byl zápas s Francií. Kdybychom prohráli, hráli bychom už jen o umístění. Výhra znamenala postup do semifinále. Pomohlo nám, že jsme proti francouzskému týmu hráli už o dva týdny dříve na přátelském turnaji v německém Zscherbenu a věděli jsme, jak na ně.
Martine, jak jsi prožíval první gól finále a co se dělo bezprostředně po závěrečném hvizdu?
Martin: Bylo to neskutečné. Pořád jsme tomu nemohli uvěřit, ani když jsme stáli na stupních vítězů. Je to sen, který mám posledních šest let. Během té doby jsem vystřídal několik spoluhráčů, než nám to s Dominikem sedlo. Jet poprvé na mistrovství Evropy a odvážet si takový výsledek je neskutečné. Na trénink sice jezdím třikrát týdně 140 kilometrů, ale rodiče mi kdysi řekli, že to nikdy nebude optimální a že si musím vybrat, co chci. Vybral jsem si tuhle cestu s Dominikem a neskutečně mě to baví a nelituji toho.
Dominiku, popiš rozhodující gól na 2:1. Co se ti potom honilo hlavou během posledních tří minut a co se dělo hned potom?
Dominik: Když jsem dával gól na 2:1, je vidět, že jsem se ani neradoval. Snad jsem ani nevěřil, že to tam padlo. Zároveň musím říct, že se mi finále hrálo hrozně dobře. Byl jsem v klidu a spokojený s výsledkem, Martin skvěle bránil. Po závěrečném hvizdu jsem vůbec nevěděl, co mám dělat: jestli skákat, brečet nebo se smát. Všichni to hrozně moc prožívali: fanoušci, rodiče i trenéři. Já jsem nikdy nevyhrál ani mistrovství republiky, asi čtyřikrát jsem byl ve finále druhý a říkal jsem si, že jednou to musí přijít. Rodiče mi také říkali, že se to jednou vyplatí a vše se sečte. Byla tam objetí a slzy, mladší brácha hned vběhl na hřiště. Byly to velké emoce.
Co se vám honilo hlavou, když jste stáli na stupních vítězů a hrála česká hymna?
Dominik: Já vůbec nevím. Jen jsem tam stál, nic jsem si neuvědomoval. Byl jsem v šoku a ničemu jsem nevěřil. Česká hymna byla nádherná.
Martin: Byli jsme rádi, že konečně na velkých turnajích taky slyšíme jinou než německou hymnu.
Co vás teď čeká dál a jaký je váš další společný cíl?
Dominik: Teď se ještě pokusíme pomoct našemu extraligovému týmu vyhrát mistrovství České republiky, které se hraje 26. září. Potom si dáme krátkou pauzu a čeká nás podzimní boj v první mužské lize o postup do extraligy.
Komu z lidí kolem vás byste chtěli poděkovat a co pro vás znamená přivézt titul právě do Šitbořic?
Oba: V první řadě chceme poděkovat trenéru Karlu Bergerovi, který s námi tráví obrovské množství času. Bez něj by to nešlo. Ze všech stran ale přicházela obrovská podpora. Určitě chceme poděkovat všem členům našeho oddílu kolové a samozřejmě i rodině.
Česká hymna v Kamenzu
Na stupních vítězů v Kamenzu zněla česká hymna. Martin to řekl přesně: na velkých turnajích jsme byli zvyklí slyšet německou, tentokrát hrála naše.
Dominik na to vzpomíná jinak. Podle jeho slov jen stál a vlastně si pořád nemohl uvědomit, co právě dokázali. Video z vyhlášení natočil Pavel Šmíd. Pusťte si ho se zvukem.
Co to znamená pro Šitbořice
Oddíl kolové v Šitbořicích vznikl v roce 1992. Máme kolem dvaceti aktivních hráčů, z toho zhruba deset žáků, a jednou ročně pořádáme mezinárodní Grand Prix Šitbořice. Za těch 34 let jsme měli řadu medailí z domácích soutěží, ale titul z mistrovství Evropy je první.
Žáci, kteří v hale trénují vedle Dominika a Martina, teď vidí, kam se dá ze Šitbořic dojít.
Co dál
Odpočinek nebude dlouhý. V sobotu 26. září se ve Zlíně hraje mistrovství České republiky elite a Dominik s Martinem chtějí pomoct našemu extraligovému týmu k domácímu titulu jako tréninkoví sparing partneři. Potom si dají krátkou pauzu a na podzim je čeká první mužská liga, kde budeme bojovat o postup do extraligy.
Dominiku, Martine, gratulujeme a jsme na vás hrdí. Karle, díky. A v sobotu ve Zlíně držme palce!
Autor článku: Marek Topolář
Foto a video: Pavel Šmíd, úvodní fotografie stupňů vítězů: Martin Šabata